TECHNICKÝ POPIS VODNÍHO DÍLA
Dosahuje maximální rozlohy 42 ha a objemu 1 845 000 m³ při hladině v nadmořské výšce 248 m. Přehrada je dlouhá 2,5 km a široká až 400 m, její maximální hloubka dosahuje 12 m. Jde o největší vodní plochu v Praze. VD Hostivař je majetkem hl. m. Prahy.4
Hráz
Zemní sypaná hráz je vysoká 13 m a v koruně je její délka 110 m. Byla vytvořena z písčitých hlín, přičemž na návodní těsnění byly použity sprašové hlíny. Hráz leží na říčním kilometru 13,50. Bezpečnostní přeliv vytvářejí 4 přelivná pole, která jsou hrazená dřevěnými stavidly, vyrobenými z trámů.
Využití
Přehrada slouží především k ochraně proti povodním, k rekreačním účelům a rybářství. Její součástí je také malá vodní elektrárna.
Historie
V místech nynější Hostivařské přehrady bylo Petrovické údolí; potok zde protékal podobnou krajinou, jaká je nyní v oblasti přírodní památky Meandry Botiče, pod hrází přehrady. Nedaleko hráze se nacházel od roku 1734 Mouchův mlýn, jehož náhon vedl souběžně s Botičem ve značné části délky údolí.
Nejstarší návrh hráze pochází z roku 1906. V této oblasti bylo už dříve postaveno několik koupališť. První zaznamenaný pokus je z roku 1924, kdy fotbalisté SK Hostivař přehradili tzv. pátou tůň. Toto jednoduché koupaliště však už po roce zničila menší povodeň. Nejdéle vydrželo koupaliště z roku 1950, které postavili členové Sokola Hostivař. Kromě hlavního 50m bazénu mělo ještě dva menší bazény a další vybavení. Fungovalo až do výstavby hostivařské přehrady, podle informace provozovatele dnešního koupaliště dnes leží na jejím dně, avšak při vypuštění přehrady v roce 2010 se žádné zřetelné zbytky bazénů neobjevily.
Po velké povodni z 8. července 1958 bylo rozhodnuto vybudovat přehradu. Její výstavba probíhala v letech 1961–1963, napuštěna byla v roce 1964. Pro rekreační účely bylo na sousedním úbočí vysazeno 240 ha lesa a náhorní část byla upravena jako park. V okolí přehrady byly vybudovány vycházkové cesty.
První návrh na výstavbu přehrady v místech současné hráze je z roku 1906, kdy se uvažovalo o zděné hrázi vysoké 13 m. Rozhodnutí o vybudování VD Hostivař padlo po velké povodni 8.července 1958 [19]. Tato povodeň, kterou dokument označuje jako „stoletou“, způsobila v Hostivaři mimořádné škody.
VD Hostivař tvoří zemní hráz s obtokovou štolou, do níž jsou zaústěny základové výpusti, odběrné potrubí a odpad od přelivu. Pod vyústěním obtokové štoly je umístěn vývar půdorysně „ledvinovitého“ tvaru.
Nádrž
V roce 2010 byla nádrž zcela vypuštěna a prošla odbahněním a revitalizací. V předstihu byla v roce 2003 postavena v horní
ásti nádrže dělicí přeronová hráz, která od té doby zachycuje sedimenty a zabraňuje dalšímu zanášení přehrady. V letech 2009 až 2010 byla provedena sanace betonového objektu hlavního výpustného zařízení přehrady. Na pravém břehu nádrže byla již v zimě 2010 zahájena rekonstrukce břehového doprovodu. Na levém břehu byly obnoveny a upraveny pískové pláže a zpevněny nestabilní části břehů.
Povodí nad nádrží je částečně urbanizované, bez jiných významných nádrží. Těsně pod VD Hostivař je podél koryta toku přírodní památka „Meandry Botiče“. Plocha povodí Botiče k profilu hráze VD Hostivař je 94,806 km2
